Vazby sociální informace

6. Vazby sociální informace


  1. Vazba sociální informace se signálem
  2. Vazba sociální informace a jazyka
  3. Vazba sociální informace a znaku
  4. Vazba sociální informace a kódu
  5. Vazba sociální informace a poznatku
  6. Vazba sociální informace a systému

6.1 Charakteristika pojmů: signál, kód, znak, poznatek, jazyk//fakt, systém.
6.2 Vztah těchto pojmů k informaci a zejména jejich úloha v komunikaci

Vazba sociální informace se signálem

  • signál slouží ke zkrácení informace a je součástí pojmu znak
  • musí existovat určitá konvence, která je respektována všemi účastníky (např. u semaforů)
  • působí na sebe dva jevy – objekt, na nějž signál působí (řidič) a nositel signálu
  • naznačuje změnu stavu
  • má určitou komunikační funkci a můžeme jej i klasifikovat
  • umožňuje získávání dohodnuté informace
  • zabývá se tím speciální obor sémiotiky
  • nesignál má základní charakteristiku signálu, nesplňuje je však v úplnosti
  • šumy jsou v komunikaci nežádoucí, nechce je ani odesilatel, ani příjemce; způsobují je vnější vlivy i záměrné rušení
  • signály jsou předmětem vědeckého výzkumu;
    • z fyzikálního hlediska odraz
    • z psychologického pocit
    • ze sociologického znak 
    • z informačního hlediska nositel významu
Vazba sociální informace a jazyka

  • jazyk je specifický systém s povahou zvukovou a podstatou fyzikální
  • úzké sepětí jazyka s informací a jazyka s myšlením člověka
  • jazyk je považován za vrcholný produkt inteligence člověka
  • dnešní společnost je bez jazyka nepředstavitelná
  •  má kulturní a národnostní funkci
  • společnost by bez něj nebyla na takové úrovni, na které je
  • jazyk dělíme na přirozený, umělý, informační a metajazyk
  • přirozený:
    • vyjadřování podstaty a zákonitostí 
    • vzniká na základě abstraktního myšlení
    • jazyk vědecký je strohý, přesný a slouží ke zvyšování hladiny poznání
  • umělý:
    • pro konkrétní speciální potřeby (slepecké písmo, esperanto, noty)
  • informační:
    • pro potřeby informační činnosti
    • vyznačuje se jednoznačností
    • žádná synonymie (slova s podobným významem), homonymie (více významů jednoho slova), polysémie atd.
    • slouží ke komunikaci člověka se stroji a počítači
  •  metajazyk:
    • již v antice znali paradoxy
    • Epimenidův paradox lháře (Mluví o sobě pravdu člověk, který řekne, že lže?)
  • základním kamenem jazyka je slovo
  • není ale přímý vztah mezi slovem a tím, co označuje – ten musí být nastolen až pomocí myšlenky (ideje)
  • naznačuje to trojúhelník reference, neboli Ogden-Richardsův trojúhelník
  • docházelo k různým modifikacím tohoto trojúhelníku, za důležitou se považuje modifikace Čecha Ladislava Tondla 
  • vrcholy trojúhelníku pojmenoval písmeny ABC, kde A je soustava elementárního jazyka se syntaktickými pravidly a je interpretována vzhledem k soustavě B; B představuje mimojazykové univerzum (soustava předmětů a jevů) a C je soustava uživatelské soustavy
  • formalizované jazyky jsou formalizované, abychom dostali jednotu obrazu jazyka; zbavují jej tak jeho košatosti a přirozenosti, odtrháváme jej od běžného světa
  • sémantika zažila během posledního století velký rozvoj v Polsku
  • v meziválečném období vznikla Lvovsko-Varšavská škola, která rozebírala paradoxy
  • řešení jim dal Alfred Tarski, který je rozdělil na jazyk-objekt a metajazyk
  • jazyk-objekt musí obsahovat všechny pojmy přirozeného jazyka
  • metajazyk má navíc výrazy sémantické povahy – používáme jej tehdy, když mluvíme o jiných významech jazyka za užití slov jako „znamená“, „představuje“ apod. (např. NaCl představuje chlorid sodný, který představuje kuchyňskou sůl)
Vazba sociální informace a znaku

  • znak má se signálem mnoho společného – taky zkracuje informaci
  • je to materiální smysly vnímatelný dohodnutý prvek, který ukazuje, popisuje nebo zastupuje činnost, výtvor atd.
  • je zde taky důležitá konvence, jinak by bylo možno znak vykládat různými způsoby
  • význam znaku roste
  • Dělení znaků:
    • první dělení provedl Edmund Husserl
    • dělí je na přirozené (hlavně jevy přírodní – např. počasí, chování zvířat před přírodními katastrofami) a umělé (mnoho dalších podkategorií)
    • následovníky mu byli Adam Schaff a Benjamin Lee Whorf
    • Schaff zavedl dělení na přirozené a umělé znaky 
  • dnes se užívá dělení znaků podle B.L.Whorfa
  • znak chápe jako sjednocený jev
  • znak je křižovatkou od člověk k člověku, k přírodě a kultuře
  • Kategorie znaků:
    • znaky pohybové (gesta, tanec)
    • grafické znaky (kresby, písmo, matematické a chemické vzorce)
    • jazykové znaky (morseovka)
    • zvukové znaky (řeč, hudba, siréna, stará po vašem návratu z hospody J)
    • materiální znaky (pomník, vlajka, výložky, odznaky)
    • znaky tedy mají formu, obsah a informační význam, funkci (něčemu slouží)
    • u znaků rozlišujeme kód (materiální, zvukový)
    • znak má vztah k objektu, který zastupuje
    •  má určitý význam – ocenění informace z hlediska užitečnosti pro uživatele
    • znakem se zabývá:
      • lingvistika – z hlediska nahraditelnosti slovních znaků
      •  informační věda – zjednodušení informace
      •  sémiotika – má tři roviny zkoumání:
        • syntaktická – pořadí a četnost znaků bez ohledu na jejich význam
        • sémantická – znak z hlediska přiřazení obsahu a významu;v různých mají slova různý význam (raketa, almara)
        • pragmatická – vztah významu a uživatele jazyka
Vazba sociální informace a kódu

  • kód má prvky signálu i znaku
  • kód je systém pravidel; umožňuje, aby zpráva z prvotního jazyka byla správně převedena do koncového jazyka
  • kód je jeden z řady signálů uspořádaných podle určitých zvolených pravidel
  • pravidla mohou být známá všem ale většinou jsou jen pro uzavřené skupiny
  • informace můžou být zakódované i u živočichů (např. migrace ryb)
  • k rozvoji kódů došlo s rozvojem počítačů; racionalizoval se informační proces
  • umožnil formulovat, transformovat, přenášet, zapisovat a zpětně vyhledávat informace
Vazba sociální informace a poznatku

  •  procesy vzniku poznatku nejsou dodnes zcela objasněny
  • poznatek vzniká odrazem ve vědomí člověka, což je proces velice individuální
  • poznatek se realizuje ve vzájemné hierarchii
  • hierarchie smyslových forem (nejdříve počitek pak vjem pak představa)
  • hierarchie logických forem (na počátku je pojem pak soud pak úsudek pak výrok)
  • poznatek je pravděpodobně zevšeobecněný výsledek pracovní činnosti, ale i činnosti myšlenkového vyjadřování v konkrétní jazykové formě
  • Vztah poznatku a informace ve třech rovinách:
    •  poznatek ztotožněný s informací
    • poznatek je potenciální informace, která může být využita
    • poznatek je výsledek získaný v procesu vědeckého bádání
Vazba sociální informace a systému

  • Z hlediska systému se díváme na informaci jako na prvek systému.
  • INFORMACE je základní prvek struktury systému.
  • Informace vstupuje do určitého systému už ve chvíli svého vzniku.
Informační systém je systémem až tehdy, když jeho obsahovou strukturu tvoří informace.