Vazby sociální informace
6.
Vazby sociální informace
- Vazba sociální informace se signálem
- Vazba sociální informace a jazyka
- Vazba sociální informace a znaku
- Vazba sociální informace a kódu
- Vazba sociální informace a poznatku
- Vazba sociální informace a systému
6.1
Charakteristika pojmů: signál, kód, znak, poznatek, jazyk//fakt, systém.
6.2 Vztah těchto
pojmů k informaci a zejména jejich úloha v komunikaci
Vazba sociální informace se signálem
- signál slouží ke zkrácení informace a je
součástí pojmu znak
- musí existovat určitá konvence, která je
respektována všemi účastníky (např. u semaforů)
- působí na sebe dva jevy – objekt, na nějž
signál působí (řidič) a nositel signálu
- naznačuje změnu stavu
- má určitou komunikační funkci a můžeme jej i
klasifikovat
- umožňuje získávání dohodnuté informace
- zabývá se tím speciální obor sémiotiky
- nesignál
má základní charakteristiku signálu, nesplňuje
je však v úplnosti
- šumy jsou v komunikaci nežádoucí, nechce
je ani odesilatel, ani příjemce; způsobují je vnější vlivy i záměrné rušení
- signály
jsou předmětem vědeckého výzkumu;
- z fyzikálního hlediska
odraz
- z psychologického
pocit
- ze sociologického znak
- z informačního
hlediska nositel významu
Vazba sociální informace a jazyka
- jazyk je
specifický systém s povahou zvukovou a podstatou fyzikální
- úzké
sepětí jazyka s informací a jazyka s myšlením člověka
- jazyk je
považován za vrcholný produkt inteligence člověka
- dnešní
společnost je bez jazyka nepředstavitelná
- má
kulturní a národnostní funkci
- společnost
by bez něj nebyla na takové úrovni, na které je
- jazyk
dělíme na přirozený, umělý, informační a metajazyk
- přirozený:
- vyjadřování
podstaty a zákonitostí
- vzniká na
základě abstraktního myšlení
- jazyk
vědecký je strohý, přesný a slouží ke zvyšování hladiny poznání
- umělý:
- pro
konkrétní speciální potřeby (slepecké písmo, esperanto, noty)
- informační:
- pro potřeby
informační činnosti
- vyznačuje
se jednoznačností
- žádná
synonymie (slova s podobným významem), homonymie (více významů
jednoho slova), polysémie atd.
- slouží ke
komunikaci člověka se stroji a počítači
- metajazyk:
- již
v antice znali paradoxy
- Epimenidův
paradox lháře (Mluví o sobě pravdu člověk, který řekne, že lže?)
- základním kamenem jazyka je slovo
- není ale přímý vztah mezi slovem a tím, co
označuje – ten musí být nastolen až pomocí myšlenky (ideje)
- naznačuje to trojúhelník reference, neboli
Ogden-Richardsův trojúhelník
- docházelo
k různým modifikacím tohoto trojúhelníku, za důležitou se považuje
modifikace Čecha Ladislava Tondla
- vrcholy
trojúhelníku pojmenoval písmeny ABC, kde A je soustava elementárního jazyka se
syntaktickými pravidly a je interpretována vzhledem k soustavě B; B
představuje mimojazykové univerzum (soustava předmětů a jevů) a C je soustava
uživatelské soustavy
- formalizované
jazyky jsou formalizované, abychom dostali jednotu obrazu jazyka; zbavují jej
tak jeho košatosti a přirozenosti, odtrháváme jej od běžného světa
- sémantika
zažila během posledního století velký rozvoj v Polsku
- v meziválečném
období vznikla Lvovsko-Varšavská škola, která rozebírala paradoxy
- řešení
jim dal Alfred Tarski, který je rozdělil na jazyk-objekt a metajazyk
- jazyk-objekt
musí obsahovat všechny pojmy přirozeného jazyka
- metajazyk
má navíc výrazy sémantické povahy – používáme jej tehdy, když mluvíme o jiných
významech jazyka za užití slov jako „znamená“, „představuje“ apod. (např. NaCl
představuje chlorid sodný, který představuje kuchyňskou sůl)
Vazba sociální informace a znaku
- znak má se signálem mnoho společného – taky
zkracuje informaci
- je to materiální smysly vnímatelný dohodnutý
prvek, který ukazuje, popisuje nebo zastupuje činnost, výtvor atd.
- je zde taky důležitá konvence, jinak by bylo
možno znak vykládat různými způsoby
- význam znaku roste
- Dělení
znaků:
- první
dělení provedl Edmund Husserl
- dělí je
na přirozené (hlavně jevy přírodní – např. počasí, chování zvířat před
přírodními katastrofami) a umělé (mnoho dalších podkategorií)
- následovníky
mu byli Adam Schaff a Benjamin Lee Whorf
- Schaff
zavedl dělení na přirozené a umělé znaky
- dnes se užívá dělení znaků podle B.L.Whorfa
- znak chápe jako sjednocený jev
- znak je křižovatkou od člověk k člověku, k přírodě
a kultuře
- Kategorie znaků:
- znaky
pohybové (gesta, tanec)
- grafické
znaky (kresby, písmo, matematické a chemické vzorce)
- jazykové
znaky (morseovka)
- zvukové
znaky (řeč, hudba, siréna, stará po vašem návratu z hospody J)
- materiální
znaky (pomník, vlajka, výložky, odznaky)
- znaky
tedy mají formu, obsah a informační význam, funkci (něčemu slouží)
- u znaků
rozlišujeme kód (materiální, zvukový)
- znak má
vztah k objektu, který zastupuje
- má určitý
význam – ocenění informace z hlediska užitečnosti pro uživatele
- znakem
se zabývá:
- lingvistika – z hlediska nahraditelnosti
slovních znaků
- informační věda – zjednodušení informace
- sémiotika – má tři roviny zkoumání:
- syntaktická
– pořadí a četnost znaků bez ohledu na jejich význam
- sémantická
– znak z hlediska přiřazení obsahu a významu;v různých mají slova
různý význam (raketa, almara)
- pragmatická
– vztah významu a uživatele jazyka
Vazba sociální informace a kódu
- kód má prvky signálu i znaku
- kód je systém pravidel; umožňuje, aby zpráva
z prvotního jazyka byla správně převedena do koncového jazyka
- kód je jeden z řady signálů uspořádaných
podle určitých zvolených pravidel
- pravidla mohou být známá všem ale většinou
jsou jen pro uzavřené skupiny
- informace můžou být zakódované i u živočichů
(např. migrace ryb)
- k rozvoji kódů došlo s rozvojem
počítačů; racionalizoval se informační proces
- umožnil formulovat, transformovat, přenášet,
zapisovat a zpětně vyhledávat informace
Vazba sociální informace a poznatku
- procesy
vzniku poznatku nejsou dodnes zcela objasněny
- poznatek
vzniká odrazem ve vědomí člověka, což je proces velice individuální
- poznatek
se realizuje ve vzájemné hierarchii
- hierarchie
smyslových forem (nejdříve počitek pak vjem pak představa)
- hierarchie
logických forem (na počátku je pojem pak soud pak úsudek pak výrok)
- poznatek je pravděpodobně zevšeobecněný
výsledek pracovní činnosti, ale i činnosti myšlenkového vyjadřování
v konkrétní jazykové formě
- Vztah poznatku a informace ve třech rovinách:
- poznatek
ztotožněný s informací
- poznatek
je potenciální informace, která může být využita
- poznatek
je výsledek získaný v procesu vědeckého bádání
Vazba sociální informace a systému
- Z hlediska systému se
díváme na informaci jako na prvek systému.
- INFORMACE je základní
prvek struktury systému.
- Informace vstupuje do
určitého systému už ve chvíli svého vzniku.
Informační systém je systémem až tehdy, když jeho
obsahovou strukturu tvoří informace.