Informační věda: Vazby sociální informace

6. Vazby sociální informace

Vazba sociální informace se signálem

signál slouží ke zkrácení informace a je součástí pojmu znak
musí existovat určitá konvence, která je respektována všemi účastníky (např. u semaforů)
působí na sebe dva jevy – objekt, na nějž signál působí (řidič) a nositel signálu
naznačuje změnu stavu
má určitou komunikační funkci a můžeme jej i klasifikovat
umožňuje získávání dohodnuté informace
zabývá se tím speciální obor sémiotiky
nesignál má základní charakteristiku signálu, nesplňuje je však v úplnosti
šumy jsou v komunikaci nežádoucí, nechce je ani odesilatel, ani příjemce; způsobují je vnější vlivy i záměrné rušení
signály jsou předmětem vědeckého výzkumu;

Vazba sociální informace a jazyka

pro potřeby informační činnosti
vyznačuje se jednoznačností
žádná synonymie (slova s podobným významem), homonymie (více významů jednoho slova), polysémie atd.
slouží ke komunikaci člověka se stroji a počítači

základním kamenem jazyka je slovo
není ale přímý vztah mezi slovem a tím, co označuje – ten musí být nastolen až pomocí myšlenky (ideje)
naznačuje to trojúhelník reference, neboli Ogden-Richardsův trojúhelník
docházelo k různým modifikacím tohoto trojúhelníku, za důležitou se považuje modifikace Čecha Ladislava Tondla
vrcholy trojúhelníku pojmenoval písmeny ABC, kde A je soustava elementárního jazyka se syntaktickými pravidly a je interpretována vzhledem k soustavě B; B představuje mimojazykové univerzum (soustava předmětů a jevů) a C je soustava uživatelské soustavy
formalizované jazyky jsou formalizované, abychom dostali jednotu obrazu jazyka; zbavují jej tak jeho košatosti a přirozenosti, odtrháváme jej od běžného světa
sémantika zažila během posledního století velký rozvoj v Polsku
v meziválečném období vznikla Lvovsko-Varšavská škola, která rozebírala paradoxy
řešení jim dal Alfred Tarski, který je rozdělil na jazyk-objekt a metajazyk
jazyk-objekt musí obsahovat všechny pojmy přirozeného jazyka
metajazyk má navíc výrazy sémantické povahy – používáme jej tehdy, když mluvíme o jiných významech jazyka za užití slov jako „znamená“, „představuje“ apod. (např. NaCl představuje chlorid sodný, který představuje kuchyňskou sůl)

Vazba sociální informace a znaku

znak má se signálem mnoho společného – taky zkracuje informaci
je to materiální smysly vnímatelný dohodnutý prvek, který ukazuje, popisuje nebo zastupuje činnost, výtvor atd.
je zde taky důležitá konvence, jinak by bylo možno znak vykládat různými způsoby
význam znaku roste
Dělení znaků:

první dělení provedl Edmund Husserl
dělí je na přirozené (hlavně jevy přírodní – např. počasí, chování zvířat před přírodními katastrofami) a umělé (mnoho dalších podkategorií)
následovníky mu byli Adam Schaff a Benjamin Lee Whorf
Schaff zavedl dělení na přirozené a umělé znaky

syntaktická – pořadí a četnost znaků bez ohledu na jejich význam
sémantická – znak z hlediska přiřazení obsahu a významu;v různých mají slova různý význam (raketa, almara)
pragmatická – vztah významu a uživatele jazyka

Vazba sociální informace a kódu

kód má prvky signálu i znaku
kód je systém pravidel; umožňuje, aby zpráva z prvotního jazyka byla správně převedena do koncového jazyka
kód je jeden z řady signálů uspořádaných podle určitých zvolených pravidel
pravidla mohou být známá všem ale většinou jsou jen pro uzavřené skupiny
informace můžou být zakódované i u živočichů (např. migrace ryb)
k rozvoji kódů došlo s rozvojem počítačů; racionalizoval se informační proces
umožnil formulovat, transformovat, přenášet, zapisovat a zpětně vyhledávat informace

Vazba sociální informace a poznatku

procesy vzniku poznatku nejsou dodnes zcela objasněny
poznatek vzniká odrazem ve vědomí člověka, což je proces velice individuální
poznatek se realizuje ve vzájemné hierarchii
hierarchie smyslových forem (nejdříve počitek pak vjem pak představa)
hierarchie logických forem (na počátku je pojem pak soud pak úsudek pak výrok)
poznatek je pravděpodobně zevšeobecněný výsledek pracovní činnosti, ale i činnosti myšlenkového vyjadřování v konkrétní jazykové formě
Vztah poznatku a informace ve třech rovinách:

Vazba sociální informace a systému

Informační systém je systémem až tehdy, když jeho obsahovou strukturu tvoří informace.