3.1 Mnohoznačnost pojmu informace a snahy o jeho definování
- někteří říkají, že informace je vše, co nás obklopuje a vše, co se událo – jedná se ale o extrémní názor
- na druhém pólu stojí informace, že je informační věda sesbíraná z ostatních věd, které se týkají informace
- dlouho unikal pozornosti filozofů. Středověcí vládci i myslitelé věděli, že je důležité mít přesné informace, ale nevedlo je to k tomu, aby se pojmem zabývali
- v díle J. H. Sherra: dokumentace a organizace myšlení – náznaky potřeby, poznání pojmu. Řeší i bariéry, které komunikaci znesnadňují
- vědecky je informace zkoumaná až ve 20. století
- na pomezí 2. svět. Války přichází N. Wiener
- definuje pojem informace z hlediska potřeb kybernetiky, kterou založil. Potřeboval definovat informaci i zpětnou vazbu. Jeho nejobecnější definice: INFORMACE JE NÁZEV PRO OBSAH TOHO, CO SI VYMĚŇUJEME S ŘIRODOU, KDYŽ SE JÍ PŘÍZPŮSOBUJEME A PŮSOBÍME NA NI SVÝM PŘIZPŮSOBOVÁNÍM. (je zde tedy náznak zpětné vazby)
- Informace je informace – ani hmota, ani energie.
Řada autorů po Wienerovi přišla s definicí z hlediska
různých oborů:
- C. E. Shannon teoretik, logik, matematik, v době války povolán k anglickému letectvu – zabýval se možnostmi kapacity informačního kanálu a hodnotí informace z kvantitativního hlediska. Dokázal definici zpracovat, ale nedělal rozbor obsahu
o kapacita
obsahu
o přenos
informace
o Komunikátor
č. 1 Komunikátor č. 2
o Zdroj
od dekóduje příjemce
o Z
– K = D – P
- jedná se ale jen o obecný model neřešící informační šumy, bariéry atd.
- Shannon přispěl k poznání pojmu informace, i když jednostranně
- každý obor, který s ní pracuje se ji zároveň snaží definovat; každý ale po svém
- informace:
- početní míra odstranění entropie (neuspořádanosti) – jedná se tedy o míru organizace systému
- podle Cejpka se jedná o psychofyziologický jev probíhající v lidském vědomí jako interakce mezi člověkem a vnějším světem
- signály, impulsy a obrazy, které probíhají v lidském vědomí
- výraz různorodosti v objektech a procesech živé a neživé přírody
- předně se jí zabývá kybernetika, později i filozofie (materialismus a idealismus)
- materialismus (marxismus):
- na počátku všeho vidí hmotu – ta se přetváří a snižuje se podíl entropie v ní; zachovávají se v ní informace
- idealismus (tomismus, novotomismus):
- existuje stvořitel, hybatel světa, který vložil informaci hmotě a tak vznikl svět
- nepočítá se už ale s vývojem
- v 50. letech se tím ideologie odmítá zabývat a kybernetika je pavěda i podle Stalina
- v 80. letech jsme se dostali na srovnatelnou úroveň a byla publikována práce A. D. Ursula Metodologické aspekty informace:
- pojem informace bere z marxistického hlediska a snaží se vyvrátit idealismus
- tvrdí, že vznikají kvantitativně nové vlastnosti informace a její nové druhy
- Doposud nemáme ani jednotně uznávanou definici pojmu informace.
3.2 Informace v anorganické, biologické a sociální sféře
- pojem informace se dělí na tři prostředí: anorganické neboli fyzikální, biologické a sociální:
1) anorganické(fyzikální)
§ nerostná příroda
§ nemá žádné speciální části pro příjem,
přepracování a využívání
§ nemá sémantický obsah (nedokáže hodnotit
významovou hodnotu)
§ když přidáme informaci do systému, sníží se
jeho entropie (neurčitost)
§ informace nedokážeme izolovat,přesto
existují
2) biologické:
§ živá
§ speciální části pro příjem, využití a
zpracování informací
§ má sémantický obsah (schopnost živočichů
zpracovat jistý druh informací – zachování jedince, rodu, schopnost čápů
odletět do teplých krajin z místa kde žijí)
§ vzniká jako důsledek vnímání informací
sociální oblasti (například rostlinu zalévá člověk, tím ji ovlivňuje)
§ existuje přímý důkaz, pozorováním
3) sociální:
§ lidská společnost jako taková a informace
v ní
§ má přirozené a umělé části pro příjem,
zpracování i využití informace
§ dokonalý sémantický obsah
§ vzniká poznáním všech tří prostředí
- živočichové si osvojují informace a zvyky, učí se je (rozbíjení kokosu pomocí kamene u opic, souboj volavka vs. rybářiJ - sféra informací naučených; zakódované „ušlapávání trávy u psů“ a migrace ptáků)
- existuje význam i zpětná vazba informace, živočichové si berou příklady od lidí
