4.
4.1 Teoretický
vývoj v 70.-90. letech (Mc Hall, Dretske, Frölich, Bergström)
Teorie 70. let
- jako hlavní vědci zde vystupují J. McHall a F.I. Dretschke,jejich teorie byly rozebírány také na konferenci, ale zástupci nebyli přítomni
- teorie J. McHalla:
- informace
je surovina a zboží
- toto je
uznáváno hlavně v USA a Japonsku
- teorie
vychází z amerického pragmatismu
- jedná se o
spotřební zboží, které využíváme ve svůj prospěch, dle McHalla tedy zboží
zvláštního charakteru
- má určitou
hodnotu, kterou můžeme využívat ve svůj prospěch
- člověk se
liší od zvířat tím, že informace zpracovává
- jedná se o
surovinu, která se nespotřebovává; může být použita opakovaně a více
lidmi najednou
- časem ale
klesá její hodnota
- dnes z těchto teorií vychází informační průmysl
- teorie F.I. Dretschkeho:
- informace
byla na počátku všeho, svět se dostavil později
- dostává se
do mozku, ten má pro její vyhodnocení připravenou stupnici hodnot, aby
informace mohla dosáhnout určitého účinku
- můžeme ji
přijmout, ale nemusíme ji zařadit do poznatkového fondu
- rozeznává
proces poznávací (analogový – informace je zachytitelná našimi smysly) a
vjemový (informace vzniká až na základě uvažování, logiky, analýza,
syntézy apod., a tímto procesem dospíváme k určitým výsledkům)
- informace
jsou ve světě
- zpráva se
mění na informaci tím, že se dostane do mozku a ten ji vyhodnotí
- zabýval se
i sémiotikou
80. léta
- Další dvě teorie už přednesli tvůrci sami na konferenci FID v Helsinkách roku 1988
- teorie T.J. Froelicha:
- informaci bere z hlediska filozofie
- existuji, tedy jsem
- je to prvek, kterým působíme při vytváření poznání obecně
- rozlišuje poznání a myšlení
- myšlení je činností vlastní pouze člověku; obsah informace je jeho prvek, příčina i účinek; zavádí pojem metabolismus poznání a prohlašuje, že způsob myšlení záleží pouze na tom kterém individuu
- poznání je myslitelskou činností, vznikající na základě myšlení
- Bergström:
- Fin
pracující v USA, byl na konferenci. Pečlivě zkoumal fyziologické funkce
mozku.
o
V SSSR připravovali kosmické lety, snažili se
odhadnout, co to s kosmonauty v izolaci udělá – BAJKONUR – pokus – adepty zavřeli do makety kosmické lodi –
drželi je v tichu, jednou za den jim podali kusé informace – několik dní
zvládli - za několik měsíců se z nich staly doživotně poznamenané trosky.
o Mozek
je tedy naprogramován na určitý počet informací – podprahový počet informací
poznamenává člověka vývojově. Bergström přirovnal mozek k mlýnu, který musí
promílat zrní – jinak to má velmi negativní výsledek.
- Jeho
práce měly význam při tom, jak má zpracovávat informace počítač.
- člověk je
komunikační systém
- centrální
úlohu člověka hraje mozek
- probíhá
interakce mezi člověkem a vnitřním prostředím
- činnost
mozku srovnává se strojem
- zatímco
stroj procesem výroby vytváří výrobek, mozek získává zpracováním signálů
poznání
- mozek má
stupnici hodnot pro individuum a pro společnost
- informaci
jako takové ale chybí hodnota, té se jí dostává až díky vědě a vědeckému
poznání
- věda tak
přináší nejen poznání, ale dodává informaci i význam
- existují
dva druhy informace – ta, kterou mozek přijme a zpracuje, a ta, kterou
nikoli
4.2 Shrnutí konference v Helsinkách (Currás aj.).
- Český zástupce byl vyslán, nešel na tuto konferenci. Závěry nebyly publikovány. Helsinská konference u nás zapadla.
- ýsledky nebyly konfrontovány. Celá řada teoretiků však na její závěry navazovala – zpětný pohled prof. CURRÁS
- snažila se
skloubit americké a evropské systémy a teorie
- informaci je
možno chápat jako proces tkvící ve zpracování dokumentů pro jejich pozdější
využití
- proces,
který podmiňuje činnost lidského intelektu
- informace je
určitý celek, dokumentace tvoří jen tu její část, která je považována za
samotný proces; vyžaduje i čas k přípravě
- neexistují
hranice mezi obory vědy, vše je dnes aspoň trochu propojeno
- i
archivnictví, knihovnictví a dokumentaristiku bere informační věda jako
celek vyššího řádu, který nazýváme pojmem dokumentalistika
- v Evropském
myšlení se toto spojení prosazuje od 70. let (tehdy prezentováno na půdě
UNESCO)
- cílem je připravit znalosti, aby mohly být využity ve prospěch individua i společenství
- Šmajs působí
v Brně, zabývá se lidovou kulturou a jejím vztahem k přírodě
- příroda je
jediný domov pro člověka a jediné místo pro lidskou kulturu
- informace se
podílí na vývoji biologických a kulturních systémů
- podle Šmajse
není středem vesmíru ani Země, ani Slunce ani naše sluneční soustava
- pozemský
život stále nechápeme jako informaci nadřazenou lidskému bytí; člověk je
jen prvkem života na Zemi, který je smrtelný jako vše ostatní
- lidské
dějiny jsou charakteristické vzestupem moci člověka a jeho postupným
vytlačováním přírody
- příroda se
může začít bránit svou slabostí, to znamená, že se zbaví nejsložitějších
organismů, co v ní jsou
- vzestup
vzdělanosti, svobody jednotlivce – to vše podle Šmajse ústí
v kulturní evoluci; ta navazuje na evoluci přírodní, není ale její
přímou pokračovatelkou
- produktem
kulturní evoluce jsou věci každodenní potřeby, které jsou přes
existenciální závislost nezávislé na člověku
- po aplikaci vědy
do praxe člověk podléhá iluzi, že už není přírodní bytostí a nabývá dojmu,
že je přírodě nadřazen
- na počátku
byl člověk konstruován, aby přežil a nepotřeboval znát důvody své
existence nebo vnitřní strukturu věcí
- potřeboval
se jen adaptovat
- schopnost adaptovat
se postupně přerůstá a vyvíjí se sociální člověk s kulturní informací
- do vínku
člověka náleží i informace genetická (to, co umožňuje člověku přežít –
informace pro pobyt člověka v biosféře, týkající se vlastností a
interakce)
- kulturní
informace: přispění schopnosti abstraktního myšlení, vznik řeči a
symbolismus umožňuje rychlou kulturní evoluci, což vede k humanizaci
přírody
4.3 Informace jako fenomén, proces a zboží. Současné spojení pojmu informace v souvislosti s pojmy struktura a evoluce
- informace se jednak bere jako zboží počítají se i ty informace, které člověk neovlivní (např. uhození blesku)
- i dnes je informace brána jako fenomén (čili jev) nebo proces
1) fenomén (jev):
o
existuje
nezávisle na nás a našem já
o
obklopuje
nás jako vzduch a příroda
o
existuje
ale jen sama pro sebe, bez přičinění člověka; ten ji jen vědomě i nevědomě
zachycuje
o
příjem
informace vyvolává v organismu určité reakce
o
ty jsou
zaměřeny na změnu stavu našeho poznání nebo změnu v našem organismu
2) proces:
o
informace
je vědomě vnímanou
o
data,
dokumenty a vše, co cíleně vyhledáváme
- dnes je informační věda na stejné úrovni jako tradiční vědy
- E. Currás tvrdí, že informace je určitou formou energie narážející do našich neuronů a uvádějící je do pohybu; ty pak dodávají informaci do mozkučím více mozek absorbuje, tím více je člověk inteligentní (pojetí totožné s USA)
- vývoj Evropy v 19. století kulhá za USA, neboť je zde všechno včetně politiky svázáno tradicemi
- USA absorbují kulturu různých částí světa a společně s Velkou Británií pro ně 19. století znamená století vynálezů a objevů
- v USA se vyskytuje stále více informací, informace je pro ně primární a dokumentování (dokumentalistika) a archivnictví je předběžným krokem k tomu, aby byla nalezena a použita
- Evropa postupně zaostávala a na dokumentalistiku se pohlíželo jako na něco primárního.
