Úloha informací v kontextu celospolečenského vývoje

1. ÚLOHA INFORMACÍ V KONTEXTU CELOSPOLEČENSKÉHO VÝVOJE

1.1 Příklady uplatnění odborných a vědeckých informací v různých historických epochách

•   neexistuje jednoznačná definice informace, vždy záleží na oboru, v němž se vyskytuje
•  Anglo-saské země považují informaci za zboží, které se dá prodat několikrát, ale její hodnota časem klesá
• je považována i za jev, jakýsi fenomén na člověku ne zcela závislý
•  informace sociální – informace nejvyššího řádu

 Pravěk

• první projevy v prvotně pospolné společnosti
• úloha odborných informací při rozdělování úkolu byla důležitá už v pravěku – šaman a náčelník vedli tlupy,Šaman se díval na zákonitosti, které se opakují - den, kdy sbírat léčivé rostliny. Mel adepta, kterého zaučoval. Používal triky, jenž zvyšovaly jeho moc. Konaly se obřady - tzv. „kulturní vložka“.Náčelník rozhodoval ve chvíli např., když nebylo co jíst, šlo se na lov. Naopak šaman pak hospodařil s přebytkem.

 1.2 Úloha středověkých univerzit, důsledky vynálezu knihtisku a objevitelských cest

 Středověk

Tri základní faktory, kterými byl středovek ovlivněn:

1) rozvoj univerzit v Evropě

2) objeven knihtisk

3) střetávání různých civilizací a zeměpisné objevy

Univerzity

•  v Evropě začínají vznikat ve 12. století
• existují jako samostatné cechy (společenství učitelů a žáků)
• za předobraz slouží antika
• v Řecku se podporovala výchova člověka k charakteru, teprve od Sofistů nastoupily i praktické cíle
• v Římě hlavně rétorika jako suma vědomostí pro praktický život
• v Západní Evropě s pádem Říma postupně vznikají církevní a klášterní školy
• učí tam starší kněží, církev má monopol na vzdělání až do 11. století
• vzdělaný byl jen církevní stav
• univerzity pak vznikají mimo tyto školy, jsou samosprávné a volí si vlastní rektory ze svého středu; mají tak správní i duchovní autonomii
• první univerzita vznikla v 11. století  na Apeninském poloostrově v Salernu
• před počátkem 12. století se utvářely nevědomé univerzity (Bologna r. 1119, Sorbona r. 1150, Oxford r. 1167,1233 v Cambridge)
• 1158 Friedrich I. Barbarossa umožnil profesorům hospodářskou a právní svobodu – ta se ale vázala na konkrétní osobu
• roku 1208 vznikla na Iberském poloostrově univerzita v Palencii; ta ale nevydržela a nahradily ji Valladolid a Salamanka; ta dostala privilegia od papeže Alexandra IV.
• v 11. – 15. století největší rozkvět univerzit (Praha, Krakov, Vídeň)
• vyučovacím jazykem byla latina, jazyk vědy, diplomacie a vyššího umění
• 15. – 16. století – krize a řada sporů
• odraz celkové krize středověkého myšlení
• 17. století – obnovení autority díky filozofii (empirismus atd.)
• nahrazování latiny národními jazyk

 Fakulty

rozdělovali se na:

teologická - při vzniku klášteru

artistická = umělecká

filosofická

právnická

lékařská

7 svobodných umění:

Trivium - gramatika, rétorika, logika

Kvadrivium - aritmetika, geometrie, astronomie, hudba

univerzity zakládali císaři, králové, papežové

Úloha středověkých univerzit

• velký vliv na výměnu informací mělo kočování žáků a mistrů
• výměna probíhala ústně nebo pomocí spisů; ty nebyly moc objemné a změna přišla až  vynálezem knihtisku

 Vynález knihtisku

• knihtisk byl již dříve v Číně, Japonsku a Koreji
• v Evropě dříve deskotisk, kterým se tiskly svaté obrázky, karty, biblické příběhy…
• do r. 1500 prvotisky
• Johanes Guttenberg – vynálezce knihtisku
• 1440 – Štrasburk, 1447 – Mohuč, 1450 – Španělsko, 1460 – Itálie, 1469 – Belgie, pak Paříž, Rakousko, Plzeň, Brno, Praha
•  před tiskem byly knihy vzácné
• za knihu se dal pořídit dům i celá vesnice
• knihy do té doby jen duchovní, pak se dalo tisknout i víc
• zlevnění knih a rozšíření mezi měšťany
• potřeba odborných knih, domácích lékařů, herbářů, zemědělských kalendářů…
• časem i zábavný charakter – např. kramářské tisky používané i jako černá kronika
• nárůst všeobecné vzdělanosti
• zrychlila se nepřímá komunikace
• předstupeň ve vývoji vědeckých časopisů tuto komunikaci zrychlil
• časem kniha pro komunikaci nevhodná, časopisy ji z let zkrátily na měsíce

Důsledky objevitelských cest

•  v 11. století Turci ve střední Asii přerušili obchodní stezku Asie – Čína; Indie
• 1095 vyhlášena první křížová výprava – obsazen Jeruzalém, založena různá hrabství, pevnosti atd.
• cílem Křižáckých výprav bylo osvobození Božího slova od Pohanu
• Evropa díky křížovým výpravám poznala jiné lidi, koření, plodiny, látky…
• i přes nevraživost panoval čilý obchod
• dostalo se sem sokolnictví, šachy, drahé kovy, luxusní život
• dorazily i poznatky, které se v Evropě dále rozvinuly (zvětšovací čočka – Abn Ali Hasan, v Evropě známý jako Alhazen)
• používala se ke korekci očních vad a v Evropě tak vznikly roku 1280 první brýle
• 1592 – první dalekohled Galilea Galileje à rozvoj astronomie, heliocentrismus, Země je kulatá a tak…
• přispěl k nim rozvoj řemesel a snaha najít cestu do Číny
•  vynález kompasu
• vznikla vhodná plavidla se skladovacími prostory
• Portugalci obepluli pobřeží Afriky a chtěli se tak dostat do Indie, plavili se tak i přes území označovaná „Zde jsou lvi“
•  Bartolomeo Diaz v roce 1487 dosáhl mysu Dobré naděje
• roku 1498 Vasco de Gama dosáhl břehu Indie
• Španělé směřovali svoje cesty přes Atlantik
• roku 1492 objeven dnešní San Salvador, důsledky pro Evropu: dovoz brambor, kávy, rajčat, banánu,zvýšení obyvatel, tento den se považuje za počátek novověku
• v letech 1519 – 1522 Magalhães obeplul svět s lodí Victoria a potvrdil tak kulatost Země, když se plavil přes Tichý oceán a Filipíny zabili ho domorodci
• rozvoj botaniky, zemědělství, kartografie, etnografie…
• řídce osídlenou Ameriku převálcovaly Anglie, Španělsko, Francie -> vnucena katolická víra (na severu), protestantská víra na jihu
• takto nelze převálcovat Indii, Čínu, Japonsko
• zvyšoval se podíl obchodu s koloniemi
• evropské myšlení se konečně rozhýbalo

 1.3 Vznik a rozvoj vědeckých časopisů, význam XIX. století jako století technických objevů a vynálezů, diferenciace a integrace ve vědě 

První vědecké časopisy

• knihy postupně nestačí vědecké komunikaci, vznikají proto vědecké časopisy
• u knih bylo potřeba dlouhé doby k napsání, vydání, překladu a reakci na ně
• první časopisy mají podobu dopisů mezi vědci a pokrývají široké spektrum oborů
• vznikají učené společnosti, kolegia a akademie mimo univerzitní půdu; ty spolu i mezinárodně začínají spolupracovat
• roku 1662 byla založena Britská královská společnost (Royal Society)
• roku 1666 založena Francouzská akademie věd (Academie des Scientes)
• tyto učené společnosti vydávají první časopisy skoro ve stejné době (Journal des Scavans – 1666, Francie; Philosophical Transactions – 1665, Anglie)
• byly v nich informace o nových knihách, jejich úryvky a zpravodajství, jejich obsah ale nebyl zdaleka stejný jako dnes
• výsledky výzkumů byly ještě stále publikovány knižně
• v první polovině 18. století už se vyskytují časopisy lékařské, právnické atd. a tok informací se zrychluje
• s diferenciací končí období univerzálního člověka
• první časopisy byly referátové a měly vědci umožnit orientaci v rostoucím množství informací
• v 19. století se vědecké časopisy stávají hlavní prostředkem komunikace vědců, specializují se a zvyšuje se produkce referátových časopisů
• postupně ale přichází krize vědeckých časopisů
• v 2. polovině 20. století se ale dostavuje krize časopisů; intenzita výzkumu se stále zvyšuje, u časopisů se objevují jejich nedostatky:

• malá profilace titulů
• velké množství vydávaných titulů
• omezování rozsahu článků (jsou upravovány – bez bibliografických citací apod.)
• omezují se teoretické úvahy
• malá pohotovost při vydávání, na vydání článku se dlouho čekalo
•  v první polovině 20. století se objevují návrhy na reformu vědeckých časopisů, ale více je učiněno až po druhé světové válce
• vyskytly se i návrhy, že by měl být vědecký časopis zrušen; stále ale má svůj význam
• v návrhu byla i reforma, podle níž by se měl časopis stát časopisem vědeckých oznámení
• přišel ale internet a elektronické publikování jako rychlé a neomezené médium
• nastává informační exploze, kvantitativní nárůst informací, vedoucí k informační krizi (člověk už není schopen kvanta informací přijímat)
• o informační společnosti hovoříme právě pokud platí podmínky zmíněné v předchozím bodě
• v západní Evropě se považuje za počátek informační společnosti článek V. Bushe „As we may think“, uveřejněný v roce 1945 v Atlantic Monthly, v němž se hovoří o vytvoření samočinného počítače
• jejich vytváření považují odborníci za období, kdy se rodí informační věda

19. století diferenciace a integrace ve vědě

• 19. století – proslulo rozšiřováním informací, proměnilo společnost technicky:

1. polovina století páry

2. polovina století elektřiny

•  v jeho druhé polovině dochází k další změně a do popředí se dostává pozitivizmus
• jedná se o století objevů a vynálezů
• těžiště pokroku se posunulo do Británie a USA
• Evropa byla ještě pořád svázána přežitky a stagnovala, nebyla v ní ani velká osobní nebo politická svoboda
• hlad po informacích posunuje kupředu Ameriku
• USA byly specifickou zemí i svým myšlením

• přijali tam pragmatismus a pozitivizmus
• neexistovalo tam napětí jako v Evropě na konci 19. století, kde se čekalo jen na rozbušku
• území bylo osídlováno různými lidmi, národy a vírami
•  na jednu stranu probíhala stále diferenciace věd (= rozlišení, osvobození jednotlivých oborů, zejména v technických oborech) a jejich uplatnění v průmyslu; na druhé straně se některé obory spojovaly (integrace=přenášení inf. do jiných vědních oborů), jako např. biochemie nebo biofyzika
• vše se udalo pozvolna
• dochází k profesionalizaci, institucionalizaci a matematizaci vědy
• vědy jsou stále více aplikovány do praxe
• ve druhé polovině 20. století se přechází k transdisciplinaritě – vědy se obohacují navzájem

 1.4 Vliv kybernetiky, vynález počítače, informační exploze a informační krize

• Kybernetika se vedle zkoumání člověkem, vytvořených umělých systémů, zaměřuje na přirozeně evolučně vzniklé systémy jakými jsou organismy a společenství které mají své vlastní cíle a nejsou kontrolovány svými stvořiteli.
• Kybernetika měla základní vliv na vznik počítačové vědy.

Počítače

• za jejich předchůdce se považuje už zápis rukou v dávnověku a pozdější mechanická počítadla (Řím, Čína, Arábie)
• v 17. století byly objeveny Napierovy kostky jako předchůdce logaritmického pravítka pro usnadnění násobení
• roku 1642 Blaise Pascal sestrojil stroj schopný vykonávat 4 základní aritmetické úkony
• Samuel Morland vymyslel mechanický stroj na násobení a dělení
• Gottfried Wilhelm Leibnitz vynalezl Leibnitzovo kolo pracující s až dvanáctimístnými číslicemi
• v 18. století se Charles Babbage pokoušel o první program, který měl daný stroj mít na vnějším médiu (1733)
• ve 40. letech 20. století se projevují snahy o samočinný počítač odvozený od koncepce Johna von Neumanna:

o   měl by mít schopnost uchovat si v paměti svůj program a podle něj pokračovat automaticky (bez zásahu člověka) a měl by vykonávat řadu operací za sebou navazujících

o   měl by mít univerzální použití

o   měl by zachovávat přesnost operací

o   charakteristická by měla být schopnost automatického postupu a rychlost, s jakou zvládne zpracovat velké množství informací

•  tímto se zabýval Howard Aiken na Harvardu od roku 1906; od roku 1941 se dostavují první úspěchy a byl sestrojen počítač MARK 1
• později byl vyvinut MARK 2; ten se už používal v praxi pro válečné účely, dešifraci a snahu o řízení dělostřelecké palby
• výzkum probíhal nejen v USA, ale i v Německu pod vedením Konráda Zuse; jeho výzkum byl ukončen během druhé světové války, zařízení ale bylo nespolehlivé
• druhá světová válka přesto urychlila vývoj počítače jako takového, i když ne z požadavků vědy
• po válce vývoj brzy dospěl na vyšší stupeň; byl vytvořen počítač ENIAC
• předchozí počítače byly i mechanické, ENIAC byl prvním čistě elektronickým počítačem (vytvořen mezi lety 1943 – 1946 v USA na Pensylvánské univerzitě)
• časem se zvyšovaly možnosti počítačů, ale taky požadavky uživatelů (tehdy především armádní účely)
•  na koncepci Neumanna vzniká roku 1952 EDVAC, který znamenal velký zlom – program byl totiž ve stejné paměti, jako data a byl schopen dialogu s obsluhou počítače
• roku 1952 byl v SSSR vytvořen BESM
• v 50. letech se v Československu vyskytly 2 prototypy – SAPO a EPOS 1; ani jeden se ale nedostal do praxe
• od 60. a 70. let se počítače dostávají stále více do běžné praxe a od 80 let se uplatňují běžně v průmyslu, vědě atd. 

Informační exploze a informační krize

• Kolem roku 1960 se začíná uplatňovat pojem INFORMAČNÍ EXPLOZE = dochází k obrovskému nárůstu veškerých pramenu na kterých jsou zachyceny odborné inf. (patenty,referátové časopisy). Měla své důsledky – vědci museli v rámci svého oboru sledovat literaturu – nestíhali, vycházelo velké množství materiálů z jednotlivých oboru, je to celosvětový trend, dále nebyl tak volný pohyb po světě, publikovalo se národním jazykem.
• Důsledkem informační exploze je INFORMAČNÍ KRIZE = je to neschopnost najít adekvátní prameny, otázky a informace, které už jsou objeveny a někde zachyceny
• dochází k tomu, že se provádějí znovu výzkumy, které už někdo provedl, je problém je najít,
• nestačíme spořádat takové množství informací

 1.5 Příčiny a důsledky informatizace společnosti

• Dochází k souboji s novými informačními technologiemi a nekontrolovaným nárůstem odborných informací.
• (nabízejí se otázky : jak je uspořádat, zpřístupnit, aby měl člověk. k dispozici ty informace, které potřebuje)
• Informační exploze vedla také ke vzniku samostatného vědního teoretického oboru, který mapuje koloběh informací ve společnosti – INFORMAČNÍ VĚDY