Sociální informace


5. Sociální informace

5.1 Sociální informace v souvislosti se zaměřením informační vědy.

  •  je nejvyšší, nesouvisí jen s lidskou existencí
  • zasahuje do ní i kultura a společnost, dějiny, umění atd.
  • člověk informace zachovává a zaznamenává, je taky schopen je opět vyvolávat
  •  informace přijímáme zvnějšku (příroda, společnost, kolektiv, i zevnitř – z osobnostního fondu (paměť, emoce, biologický a energetický systém)
  • získáváme ji přímo (bezprostředním kontaktem, vnímáním okolí, pracovní aktivitou) i nepřímo
  • je ztělesněna prací a jejími produkty
  •  člověka můžeme chápat jako systém:
    • biologický
    • psychologický
    • sociální
    • kybernetický a informační

  •  systémy komunikace:
    • člověk à živočich
    • člověk à stroj (práce s počítačem, ovládání systému)
    • člověk à člověk (skupina, instituce)

5.2 Podstata, zdroje, vlastnosti a druhy sociálních komunikací

Podstata, zdroje

  • sociální informace je mnohoznačná a mnohovýznamová
  • Afanasijev o ní tvrdí, že je to informace, která koluje v lidské společnosti a je využívána při řízení lidských (společenských) procesů
  • hlavní zdroje a základní vztahy
    • VNITŘNÍ (vše, co si dovede vybavit v paměti-mobilizace,soustředění).Rozum jednotlivce – energie – emoce
    • VNĚJŠÍ  poznání – pracovní proces – společnost

Vlastnosti sociální informace
  •  rozeznáváme 2 skupiny: kvantifikovatelné a kvalitativní
  • mezi nimi je někdy neostrá hranice
  • kvantifikovatelné:
    • komplexnost sociálních informací
    • časovost informací (zastarávání)
  •  kvalitativní:
    • zobrazitelnost, využitelnost, přesnost, úplnost, platnost, pravdivost, originálnost, objektivnost, progresivnost, adresnost 
Druhy sociální informace

  •  masová x vědecká; funkční x pramenné; triviální x odborná
  • Žatkuliak dělí na tři druhy jednoduše a logicky

    • konvenční (nemají za cíl zvyšovat úroveň odborného poznání – např. konverzační fráze, mimika, gesta, pozdrav, hovory o počasí, něco hezkého přidat k rozhovoru)z hlediska odborného ovšem tyto informace zdržují
    • masová  (odborná upravená pro širší veřejnost například novináři)
    • odborná (vědecké závěry pro užší okruh odborníků

 5.3 Sociální informace v oblasti vědy a řízení společnosti

  •  Zhruba od 80. let se začíná používat pojem informační společnost, začal převažovat nad pojmem „postindustriální společnost“.
  • Ve svých počátcích byl pojem IS spojován zejména s informační explozí a krizí, především však je třeba jej spojit s rozvojem výpočetní techniky a telekomunikační sítí : rozvoj osobních PC, závratný růst jejich výkonností (zmenšování, rozmnožování, zmenšování nákladu, růst paměti) a jejich propojení do sítí vedlo k vyšší kvalitě,..
  • Až v tomto pojetí se s informacemi zachází stejně jako se zdroji informací.
  • IS vyžaduje vetší duševní podíl práce, rekvalifikaci, práci branou domu.